Astronomický slovníček

Tento slovníček bude postupně narůstat podle toho, jak se budou objevovat nové výrazy v mých článcích. Pokud se zde objeví nějaká nepřesnost, budu rád za upozornění.Stejně tak za upozornění, pokud je nějaké heslo vysvětlené nesrozumitelně. Do budoucna bych byl nejraději, kdyby vznikla Wiki encyklopedie, ve které by se kromě výrazů objevily i návody a postupy pro začátečníky. Pokud se chce někdo na tvorbě přidat, budu jen rád.

Azimutální montáž Montáž dalekohledu, která umožňuje pohyb kolem svislé a vodorovné osy. Její výroba je jednodušší a nevyžaduje protizávaží k přístroji. Na druhou stranu pro sledování objektu na obloze je nutný současný pohyb v obou osách, navíc rozdílnou rychlostí. To je pro přesnou navigaci možné pouze pomocí počítačů. Typickým představitelem azimutální montáže je tzv. Dobsonova montáž.
Barevná vada Neboli chromatická aberace - optická vada čočky, která je způsobena rozdílným lomem světla rozdílných vlnových délek. Například ohnisko pro modrou barvu je blíž k čočce než pro červené světlo. Okraje obrazu vytvořeného takovou čočkou jsou proto vroubeny tou barvou, na kterou není obraz zaostřen. U objektivů se barevná vada odstraňuje kombinací více čoček z různých materiálů (achromát, apochromát)
Aberace aberace
Barlow čočka Jde o čočku se zápornou ohiskovou vzdáleností, která se umisťuje před ohnisko objektivu. Základní hodnotou je tzv. koeficient prodloužení, který udává, kolikrát se prodlouží ohnisková vzdálenost proti stavu bez Barlow čočky. Nejčastěji se používá s koeficientem 2x. Díky použití Barlow čočky lze pokrýt s okuláry více různých zvětšení.
Čočkový dalekohled viz. Refraktor
Deklinace Jedna ze dvou souřadnic, pomocí kterých je udaná poloha na nebeské sféře. Deklinace je úhel od světového rovníku. Hvězdy na rovníku mají deklinaci 0°, na pólu 90°. Hvězdy na severní polokouli mají deklinaci kladnou, na jižní zápornou. Hodnota se udává ve stupních, minutách a vteřinách. Jedná se o obdobu zeměpisné šířky. Pro označení deklinace se používá zkratka dec. nebo symbol δ.
Souradnice
Deklinační kružnice Kružnice na nebeské sféře, na které leží pozorovaný objekt, je kolmá na světový rovník a prochází oběma světovými póly. Vzdálenost deklinační kružnice od jarního bodu je rektascenze. Na deklinační kružnici procházející pozorovaným objektem se měří jeho deklinace.
Deklinační osa Osa ekvatoreální montáže, která je kolmá k polární ose. Otáčením dalekohledu kolem deklinační osy nastavujeme deklinaci pozorovaného objektu.
Ekliptika Ekliptika je průsečíkem roviny ekliptiky a nebeské sféry. Po ekliptice se při pohledu ze Země pohybuje Slunce, blízko ekliptiky se nacházejí i všechny planety a Měsíc. Ekliptika protíná světový rovník v jarním a podzimním bodě.
Ekvatoreální montáž Montáž dalekohledu, u které je jedna osa (zvaná hodinová nebo polární) rovnoběžná s osou otáčení Země. Druhá, deklinační osa, je na ní kolmá a leží v rovině světového rovníku. Výhodou je, že pro sledování pohybu po obloze stačí otáčet podle jedné osy, neboť obloha se otáčí podle stejné osy jako dalekohled. Podle dochovaných zpráv první ekvatoreální montáž sestrojil představený jezuitského kláštera v severních Čechách Christophoros Scheiner. Podle konstrukce rozlišujeme několik typů ekvatoreálních montáží: německá, osová anglická, podkovová, rámová, vidlicová.
Chromatická aberace viz. Barevná vada
Jarní bod Bod rovnodennosti, v němž Slunce přechzí přes světový rovník z jižní polokoule na severní. Jarní bod je výchozí souřadnicí pro počítání rektascenze v rovníkových souřadnicích, případně astronomické délky v ekliptikálních souřadnicích. Souřadnice jarního bodu jsou RA=0°, dec.=0°. Viz obrázek u hesla Deklinace.
Montáž Upevnění dalekohledu, umožňující nastavit ho směrem k pozorovanému objektu. Pohyb se uskutečňuje kolem dvou navzájem kolmých os. Základní dělení montáží je na ekvatoreální (nebo také paralaktické) a azimutální
Nadhlavník viz. Zenit
Nebeská sféra Nebeská sféra je imaginární koule kolem pozorovatele, na jejímž vnitřním povrchu se promítají nebeské objekty. Pro účely astronomie je definována jako nekonečně vzdálená sférická plocha. Na nebeské sféře jsou myšlené křivky a body, pomocí kterých se určují souřadnice všech těles.
Německá montáž nemecka montazTypická ekvatoreální montáž dalekohledu. Polární osa spočívá na jednom pilíři. Na deklinační ose je na jednom konci přístroj, který je na druhém konci vyvážen protizávažím
Newtonův dalekohled Nejjednodušší konstrukce reflektoru, kterou poprvé zhotovil I. Newton v roce 1668. Využívá vypouklé zrcadlo, ohnisko je vyvedeno pomocným zrcátkem nebo hranolem mimo tubus.
newton
Ohnisko Jedná se o bod optické soustavy, ve kterém se zobrazuje nekonečně vzdálený bod. Jde o místo optické soustavy, ve kterém se původně rovnoběžné paprsky setkají v jednom bodě
ohnisko
Ohnisková vzdálenost Vzdálenost ohniska od středu čočky nebo vrcholu vypouklého zrcadla
Paralaktická montáž viz. Ekvatoreální montáž
Polární osa Osa ekvatoreální montáže rovnoběžná se zemskou osou. Proto stále míří k pólu. Otáčením kolem polární osy se na dalekohledu nastaví rektascenzi nebo hodinový úhel. Polární osa bývá poháněna hodinovým strojkem, který zajišťuje otáčení dalekohledu společně s oblohou.
Reflektor Reflektor, nebo také zrcadlový dalekohled či teleskop, vytváří obraz pomocí vydutého zrcadla. U velkých reflektorů je možné skládání ze soustavy menších zrcadel, což je jednodušší na výrobu než jedno extrémně veliké. Jsou různé systémy uspořádání reflektorů: Newton, Cassegrain, Gregory, Maksutov, Schmit, Ritch-Chrétien...
Refraktor Refraktor, neboli čočkový dalekohled, používá jako objektiv čočku nebo jejich soustavu s velkým průměrem a dlouhou ohniskovou vzdáleností. Prvími dalekohledy vůbec byly právě refraktory - Galileův a Keplerův dalekohled. Postupně ale byly nahrazeny reflektory, neboť v té době nebylo možné vyrábět čočky bez barevné vady. Refraktorům se dává přednost při vizuálních pozorováních.
Rektascenze Jedna z rovníkových souřadnic sloužící k určení pozice objektu na obloze. Jedná se o úhel mezi deklinační kružnicí procházející hvězdou a deklinační kružnicí procházející jarním bodem. Jedná se o obdobu zeměpisné délky, u které deklinační kružnice procházející jarním bodem odpovídá greenwichskému poledníku. Pro označení rektascenze se používá zkratka RA nebo symbol α. Viz obrázek u hesla Deklinace.
Rovina ekliptiky Rovina ekliptiky je rovina, po které kolem Slunce obíhá naše Země. Průsečík roviny ekliptiky a nebeské sféry se nazývá ekliptika
Rozlišovací schopnost Rozlišovací schopnost je vlastnost dalekohledu rozlišit od sebe dva velmi blízké body. Pro ideální objektiv platí přibližný vztah 114:průměr objektivu. Udává se v obloukových vteřinách. Ze vztahu vyplývá, že dalekohled s objektivem o průměru 114 mm rozliší detaily o velikosti 1"
Světový rovník Základní kružnice pro odečítání rovníkových souřadnic. Je v místě projekce zemského rovníku ze středu Země na nebeskou sféru. Hvězdy nacházející se na světovém rovníku vyházejí přesně na východě a zapadají přesně na západě a to všude na celé Zemi. Z důvodu stáčení zemské osy se ale světový rovník neustále posouvá. Proto se neustále mění i rovníkové souřadnice. Z toho důvodu je u souřadnic uvádí okamžik, pro který jsou souřadnice udány. Světový rovník dělí nebeskou sféru na severní a jižní oblohu. Viz obrázek u hesla Deklinace.
Teleskop viz. Reflektor
Úhel pohledu viz. Zorné pole
Užitečné zvětšení Užitečné zvětšení je maximální zvětšení dalekohledu, při kterém jsou rozpoznatelné detaily. Větší zvětšení sice pozorovaný objekt ještě přiblíží, ale žádné nové detaily se již neobjeví. S rostoucím zvětšením se zužuje svazek paprsků vstupujících do oka. Pokud jsou detaily menší než rozlišovací schopnost oka (cca 1"), tak je pozorovatel nerozezná. Je potřeba mít dostatečně velký objektiv, aby byly detaily zvětšeny alepoň 1". Proto platí, že užitečné zvětšení odpovídá průměru objektivu - například pro 150 mm objektiv je užitečné zvětšení 150x.
Vzdálenost výstupní pupily Vzdálenost výstupní pupily udává vzdálenost mezi posledním optickým členem okuláru a okem. Při pohledu z této vzdálenosti je vidět celé zorné pole. Jestliže je vzdálenost výstupní pupily malá, je nutné mít oko velmi přitisklé, což je nepohodlné a často i nemožné. Příliš velká hodnota také není ideální. Doporučované jsou hodnoty mezi 12 až 20 mm.
Zdánlivé zorné pole Zdánlivým zorným polem okuláru nazýváme úhel, pod kterým je vidět protilehlé okraje clony ohraničující okraje zorného pole ze vzdálenosti výstupní pupily dalekohledu. Pro pohodlnější pozorování především rozměrnějších objektů jsou tedy vhodné okuláry s větším zdánlivým zorným polem.
zorne pole
Zdánlivý úhel pohledu viz. Zdánlivé zorné pole
Zenit Zenit, neboli nadhlavník. Jak napovídá český název, je to bod přímo nad pozorovatelem. Jde o průsečík kolmice na horizontální rovinu a nebeské sféry. Zenit je pólem horizontální souřadnicové soustavy.
Zorné pole Zorné pole je celkový úhel, kterým dalekohledem vidíme. Skutečné zorné pole můžeme vypočítat podle vztahu zdánlivé zorné pole : zvětšení dalekohledu. Viz obrázek u hesla zdánlivé zorné pole.
Zrcadlový dalekohled viz. Reflektor
Zvětšení dalekohledu Celkové zvětšení je dáno poměrem ohniskové vzdálenosti objektivu a okuláru. Například dalekohled s objektivem o ohniskové vzdálenosti 1200 mm mé při použití 4 mm okuláru celkové zvětšení 1200 / 4 = 300x. Zvětšení ale nelze zvyšovat libovolně kvůli užitečnému zvětšení. Druhým faktorem omezující zvětšení je chvění atmosféry, které málokdy umožňuje použít větší zvětšení než 200x.

Zdroje:
Wikipedia
Astronomický slovníček
Josip Kleczek - Velká encyklopedie vesmíru
Pavel Příhoda - Průvodce astronomií

 

    Komentáře

  • prosím Vás, jak se vypočítá zdánlivé zorné pole? děkuje za odpověď.
    Zuzana
     
  • Mě by to také zajímalo.. jak se vypočítá?:)
    Verůů
     
  • Bohužel se také musím přidat k té samé otázce. :)
    Kristýna
     
  • skut. zor. pole = zdánlivé pole / zvětšení dalekohledu :)
    Chytrý člověk
     
  • zorné pole se spočítá Dsubj = D x Z Dsubj = zdánlivé zorné pole D = skutečné zorné pole Z = zvětšení dalekohledu
    king
     
 

Jméno
Text