U krmítka

Vždy jsem obdivoval fotky divoké přírody, jaké vycházejí například v National Geographic. Jenže pořídit takové fotky není rozhodně jednoduché. Chce to mít nejen zkušenosti, cit a trochu štěstí, ale také potřebné vybavení. Zkušenosti se dají sbírat na místech s velkou koncentrací zvířat - v mém případě okolí krmítek. Horší je to s vybavením.

Můj fotoaparát má sice velké přiblížení (po přepočtu na konofilm má ohniskovou vzdálenost 420 mm, s telepředsádkou dokonce 714 mm). Jenže přiblížení není všechno. V prvé řadě jde o světelnost objektivu, které je u mého objektivu F3,7. Druhým nedostatkem je malý snímací čip, který má na svědomí vysoký šum a malou kresbu. Třetím nedostatkem je rychlost fotoaparátu, která se projeví především při ostření. Čtvrým nedostatkem je potom makro režim na širokoúhlém konci zoomu. To má za následek, že se nemohu přiblížit k fotografovanému objektu blíž než na 5 metrů (přestože někteří opeřenci by to snesli). Díky tomu je focený pták jen maličký a nikoliv přes celý záběr. Ideální by proto byla zrcadlovka, která má výrazně větší CCD a není problém s ní fotit s citlivostí ISO 200 či dokonce 400 bez znatelného šumu. Díky tomu jsou fotky nejen prokreslenější, ale také se mohou použít i kratší časy, bez kterých se nedají pořizovat fotky "za letu". V současnosti mám "vyhlédlou" zrcadlovku Nikon D80 za cca 18 tisíc. Bohužel, tělo fotoaparátu je samo o sobě k ničmu. Je třeba kvalitní objektiv a to je kámen úrazu, neboť ceny vyhovujících se pohybují ve stovkách tisíc... K tomu ještě další vybavení, jako jsou výkonné blesky apod.

Přes technické nedostatky se pár návštěvníků podařilo vyfotit a o pár řádků níž se na ně můžete podívat. Pro použití na internetu to stačí, tak se snad budou líbit. Pokud se chcete o jednotlivích ptácích dozvědět víc, stačí klikout na jejich jméno. Jaké návštěvníky potkáváte na krmítkách vy? A na co je lákáte?

Sýkora modřinka (Parus caeruleus)
Na krmítku se objevovali nejčastěji spolu s koňadrami. Přestože jsou modřinky o poznání menší, rozhodně jsou odvážnější a tak bývaly u krmení většinou jako první.
Modřinka Modřinka Modřinka


Sýkora koňadra (Parus major)
Ač největší, tak je tak trochu bojácná. Nejdříve poletují kolem a okukují, jestli se odvážnějším modřinkám nic nestane. S oblibou sedí po okolních stromech, takže se zdá, že jich je zdaleka nejvíc.
Koňadra Koňadra Koňadra


Sýkora babka (Parus palustris)
třetí nejčastěji se objevující sýkorka na krmítkách. Na rozdíl od ostatních je zbarvením nevýrazná. Ale i tak jde o pěkného a čiperného ptáčka.
Babka Babka Babka


Sýkora uhelníček (Parus ater)
vypadá na první pohled jako méně vybarvená koňadra. Liší se ale velikostí, tvarem černé náprsenky a především bílou skvrnkou na temeni. Na krmítku se objevuje méně často než modřinka s koňadrou.
Uhelníček Uhelníček


Sýkora parukářka (Parus cristatus)
je již docela vzácný návštěvník. Na krmítku jsem na ní narazil jen párkrát. Na rozdíl od ostatních sýkorek není výrazná barevností, ale zaujme její chocholka, která jí dala i jméno.
Parukářka Parukářka Parukářka


Brhlík lesní (Sitta europaea)
je další z velmi častých návštěvníků krmítek. K nim se většinou přibližuje šplháním po kmeni.
Brhlík Brhlík Brhlík


Strakapoud velký (Dendrocopos major)
sice častý, ale velmi obezřetný návštěvník. Jakmile cítí nebezpečí, hned mizí. Je tedy potřeba čekat delší dobu, než se objeví. Vyhledává lojové koule i slunečnicová semínka. Ovšem chutnají mu i vlašské ořechy. Do těch se ale dostává pro mne záhadným způsobem - dávám je do krmítka na lojové koule, odkud by je neměl vytáhnout (viz fotka). Řeší to tak, že je rozlouskne uvnitř krmítka a poloviny již vyndá. Problém je, že ořechy jsou uvnitř volné, takže se pohybují a na rozpůlených skořápkách nejsou stopy po zobáku.
Strakapoud Strakapoud


Zvonek zelený (Carduelis chloris)
na krmítku jsem ho viděl pouze dvakrát. Na rozdíl od sýkorek si se semeny slunečnice poradí mnohem lépe díky silnému zobáku a tak si semínka vůbec neodnáší a pořádá je na místě.
Zvonek Zvonek


Čížek lesní (Carduelis spinus)
Na krmítku jsem na ně narazil jedinkrát, zato tam byli dva najednou. Obsadili celé krmítko, které úporně bránili před ostatními hladovci (viz třetí "momentka")
Čížek Čížek Čížek


Červenka obecná (Erithacus rubecula)
dlouho trvalo, než se u krmítka objevila. Na něj si však nikdy nepřišla. Spíš hledala jen na zemi pod ním a sbírala zbytky, co spadly.
Červenka


Pěnkava obecná (Fringilla coelebs)
tak trochu jsem čekal, že pěnkavky se budou objevovat u krmítka běžně. Ale za řadu dní pozorování jsem na ní narazil pouze jednou a to se přiblížila maximálně na 30 metrů. Proto není její fotka moc povedená. Snad se povede jindy.
Pěnkava

 

    Komentáře

  • Krasa! Myslela jsem, ze strakapoud je dost vzacny. Ty prvni sykorky jsou krasne nasviceny.
    Anna
     
  • Nene, strakapoudi jsou dost bezni (tedy zalezi na druhu). U nas byly pred peti lety stavy strakapouda velkeho odhadovany na 220 az 440 tisic paru. V cele Evrope pak na 12 milionu paru
    Lukas Kalista
     
  • maste tam na krmitku docela rusno :) a i pres nedostatky tveho zarizeni si myslim, ze fotky jsou to velmi pekne. Parukarku jsem dosud nezahlidla, Cizka nepamatuji a cervenky jsem mela pocit ze uz snad vymrely. Takze diky za maly exkurs mezi zname i nezname operene drahokamy.
    Tabitka
     
  • Nadherny fotky! K nam na krmitka litaj konadry a modrinky a pod krmitka vrabci, zvonkove, penkavy, cervenky...a vidame parek (nejspis) strakapoudu. nevedela jsem, jak je nalakat, jaky krmitko, tak jsem hledala a narazila jsem na tenhle Vas krasny zapis. Nikde na netu nemuzu narazit na tio kovove krmitko na lojove koule, tak mi manzel neco takoveho ukrouzil ze silneho dratu (nebo co to je). krmitko je napechovane orechy a visi tam 3 dny. dnes tu strakapoud byl, samozrejme si vsiml, ale byl dost opatrny, porad posedaval okolo na vetvich a kdyz uz na kouli doletl, dlouho na ni nevydrzel. bud jen sedel a prozkoumaval, nebo se i pokusil do orechu klovat, ale hned odlitl...a za chvili to same...neco se mu nezamlouva. koule visi na vetvi na delsim provazku, nevite, jestli mu muze vadit, ze se koule treba toci? z vasi fotky neni poznat, jak ji mate pridelanou, ale vypada to, ze na tom dratu, z ktereho je ukoulene to krmitko, ze? budu rada, kdyz pisnete, aby se ti nasi krasavci taky mohli zakousnout do orechu a ja se mohla kochat :-) diky n.
    nigule
     
  • sory, diky :-) jo, vrabcaci jsou roztomily. kdyz jsme povesili krmitka a zacala jsem pozorovat zjistila jsem, ze v tom hejnu \"puvodne vrabcu\" jsou jak vrabci, tak zvonkove a jeste neco, co vypada jako zvonek, ale nema to tak vyrazny barvy - spis do hneda a ten zluty prouzek chybi... je to jak magnet...nemuzu se odtrhnout od okna, kocoura zaviram doma, deti a psi odhanim od dveri (mame francouzske sklenene), aby neplasili, neb nekolik krmitek mame naproti baraku pod strechou pristresku .-) to krmitko uz jsem na netu nasla a tak jsem hned objednala 2...dneska jsme videli jeste strakapouda maleho a dlaska tlustozubeho. bohuzel vlastnim ne uplne kvalitni digi fotak a take vlastnim upatlane sklo u dveri (detske rucicky a psi cumaky), takze o tak krasnych fotkach, jako mate vy, si muzu nechat jen zdat... takze diky za \"pokec\" o operenych krasavcich :-)
    nigule
     
  • jezismarja, to jsem nechtela...pardon...
    nigule
     
  • To se nic nedeje, ja si je smazu :-D No vidite, ja vam zase zavidim obycejne vrabcaky. U nas nejsou :-( Krmitko nevim, odkud je. Ale je to normalne koupene, nejspis v Hornbachu, Obi ci necem takovem. Uchycene je jednoduse - ten drat tvori spiralu a na jejim je zakonceny hakem. No a za nej se to povesi na vetev. Co se vasim strakapoudum nelibi nevim. U nas jsou dost oprskli :-) Drzim palce, snad si zvyknou
    Lukas Kalista
     
  • Ahoj, já bych to s tou cenou techniky zas tak nepřeháněl. Když občas koukám na stránky kluků, co fotí hlavně ptáky a pod., většina z nich nemá objektiv za statisíce ani jeden. Pravda, nikdo z nich nefotí Nikonem...
    Damillo
     
 

Jméno
Text