Proč nepublikuji fotky

Fotím rád a občas se mi snad i nějaká fotka povede. Lidé se mě často ptají, proč někde takové fotky nevystavuji či nepublikuji. Vprvé řadě mne to neláká. Možná proto, že chybí zpětná vazba. I když přiznávám, že když vidím svou fotku někde použitou, tak to potěší. V každém případě jsou zde i technické nedostatky, které takovému využití brání

V prvé řadě je to malé rozlišení. Například v případě makrozáběrů hmyzu nebo fotek ptáků jsou fotografované objekty pouze na malé části fotky. Větší zobrazení můj objektiv neumožňuje. Pro vystavení na internetu to není problém, neboť mohu udělat výřez, jako v tomto případě u záběru červenky obecné:

Červenka původní
Původní záběr

Červenka výřez
Výřez

Ořízlý záběr má ale výrazně menší rozlišení a pro publikování je potřeba dodržet určité parametry. Konkrétně pro tisk v časopise by měly být podklady s rozlišením 300 dpi - tedy 300 oprazových bodů na každý palec. Stránka formátu A4 má 297 mm neboli cca 11,7 palců. Potřebujeme tedy obrázek o velikosti 300 x 11,7 = 3510 obrazových bodů. Jenže má červenka má po oříznutí pouhých 1400 pixelů - a to je ještě relativně velký výřez, častěji jsou kolem 800 až 1000 pixelů. A proč by to nestačilo? Pokud by se použil tak malý obrázek, byly by rozpoznatelné "kostičky", ze kterých je obrázek poskládán. Vypadalo by to nějak takto:
Červenka zvětšená

Pro přesnost jen doplním, že takové obrázky se také občas publikují a to dokonce i v takových periodikách, jako je National Geographic. Ovšem to jde o záběry, kde jde především o obsah - nejčastěji záběr nějakého unikátního okamžiku.

Druhým výrazným problémem je vysoký šum. Ten vzniká na čipu fotoaparátu zesílením signálu. Každý čip se skládá z milionů světlocitlivých buněk a čím jsou menší, tím na jejich plochu může dopadnout méně světla. Méně světla "vyrobí" méně energie a je potřeba ji zvýšit. Ovšem zesílením zvětšíme i přirozený šum. Je to podobné, jako když si pustím zesilovač naplno a bez hudby - také šumí. Jestliže tedy šum zývisí na velikosti světlocitlivých buněk, vyplývá z toho následující:

  • na menším čipu budou muset být menší buňky (při stejném rozlišení), neboli menší čip bude mít větší šum. V praxi to znamená, že fotky z mobilu šumí víc než z kompaktního fotoaparátu a ty víc, než třeba zrcadlovka
  • při větším rozlišení je potřeba na stejně velký čip naskládat vic buněk a ty je třeba zmenšit. Z toho plyne, že čím vyšší rozlišení, tím větší šum

Bohužel, zrcadlovku zatím ještě nemám a tak je šum na mých fotkách celkem výrazný. Pro použití na internetu to tolik nevadí, neboť po zmenšení fotky je většina tohoto šumu potlačena. Ale při použití plného rozlišení je výrazný. Dobře je to vidět na následujícím obrázku veverky a výřezu té samé fotky v původním rozlišení

Veverka celá Šum v obraze

Existuje ale i celá řada dalších problémů, jako nedostatečná kresba objektivu, malý dynamický rozsah fotoaparátu, potíže způsobené pomalým ostřením atd. V každém případě doporučuji porovnat mé fotky s jinými autory, pak je rozdíl velmi patrný i při srovnání fotek z internetu. Při plném rozlišení je ještě mnohonásobně větší. Doporučuji porovnat mé fotky sýkory koňadry pořízené na krmítku například s těmi na serveru www.naturfoto.cz nebo www.birdphoto.cz a provnejte si kresbu jednotlivých peříček, kde já mám již pouze barevné plochy... V každém případě krom těchto problémů je stále ještě jeden důvod - nechce se mi :-)

 

Jméno
Text